Nádraží v České republice

Česká republika má, jak se často a rádo opakuje, nejhustější železniční síť na světě. Naše vlast však není z pohledu pokrytí tratěmi v žádném případě homogenním útvarem. Jen zběžný pohled na železniční mapu napoví, že nejhustější síť je kolem Prahy a ve Středočeském kraji, naopak rozsáhlé oblasti Vysočiny či Jižních Čech jsou bez osobní železniční dopravy.

Tento stav je dán reliéfem krajiny, osídlením a také nerostným a přírodním bohatstvím. První etapa výstavby železnic vycházela z potřeby propojení hlavních sídel našeho císařství (Vídeň, Brno, Olomouc, Praha, Ostrava). Tratě pocházející z tohoto období jsou hlavní železniční tepny dodnes.

Druhá etapa rozvoj železnice byla dána především potřebami průmyslu a zemědělství. Právě v tomto období vznikla většina železniční sítě. Je dosažena maximální délky tratí. Toto období vrcholí 1. světovou válkou.

Od vzniku Československa je postavena jediná nová trať Brno – Tišnov – Křižanov – Havlíčkův Brod. Její výstavba je hnána nikoliv hospodářskými, ale strategickými důvody v předvečer nové války. Dokončení se dočkala až v 50.letech. Od té doby nevznikla na našem území žádná nová trať. Dochází „jen“ k modernizacím, zdvoukolejňování, elektrifikaci a místním přeložkám.

Dnes naopak debatujeme nad zrušením některých málo využívaných tratí. Máme tedy tratí málo nebo moc?

V následujícím přehledu jsem se pokusil dát do souvislosti hustotu stanic a parametry tratí s krajským uspořádáním jako základním územním celkem. Dívám se na to pohledem cestujících, pro které je základem stanice.

Nádraží a kraje

K 1. dubnu 2022 je v České republice v provozu 2.637 osobních železniční stanic. V provozu znamená, že na tomto nádraží zastavují osobní vlaky dle platného jízdního řádu.

Popis

Ve všech tabulkách je Praha a Středočeský kraj brány společně.

Stanic celkem je počet všech žel. stanic. Jak těch, kde zastavují osobní vlaky dle platného jízdního řádu, tak těch kde již nezastavují, ale na trati jsou stále položené koleje a trať je vedena jako provozuschopná. Sem patří například nádraží v Hrabětice na Jižní Moravě, které leží na trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína. Na této trati je ale zastaven pravidelný provoz.
Celkový počet stanic v ČR je 2.852. Z toho v osobním provozu dle JŘ 2021/2022 je 2.637.

Podíl mezi stanicemi s provozem a bez pravidelného provozu je od 88 % v Jihomoravském a v Pardubickém kraji po 99 % v Libereckém kraji. Například v Jihomoravském kraji je ale na české poměry relativně malý počet stanic. Pak stačí dvě krátké tratě, kde je zrušená osobní doprava, aby poměr mezi obsluhovanými stanicemi a těmi, kde již osobní vlaky nejezdí byl jen 88 %.

Počet nádraží v krajích

Největší počet stanic v provozu v kraji mají v (Praze + Středočeském kraji) 484 stanic. V samotné Praze je 50 stanic. Rozestup mezi dalšími kraji je již postupný. Na chvostu jsou Karlovarský a Zlínský kraj se 119, resp. 113 stanicemi v provozu.

Možná překvapivě má Moravskoslezský kraj jen 164 stanic v provozu. Srovnej s průmyslovým a rovněž hornickým Ústeckým krajem (297 stanic). Nezapomínejme však, že ostravská průmyslová aglomerace není celý kraj. Železniční síť je zde více koncentrovaná. Na severu Moravy podstatnou část území jsou zabírají hory a tedy řídce osídlené oblasti.

Počet obyvatel na stanici

Největší počet obyvatel kraje na jednu žel. stanici je v Moravskoslezském kraji (7.273 obyvatel). Tedy skoro 3 x více jak v Jihočeském kraji, kde na jednu žel. stanici připadá jen 2.438 obyvatel.
Druhou příčku obsadila Jižní Morava s 6.990 obyvateli na stanic. To je ale dáno jak vysokým počtem obyvatel kraje, tak relativně řídkou železniční síti.

Praha a Střední Čechy jsou společně na třetí příčce. Vysoký počet obyvatel (2.733.081 obyvatel), současně velký počet stanic (484 stanic) a třetí místo.

Na konci přehledu počtu obyvatel na stanici je řídce osídlený Jihočeský kraj (643.551 obyvatel) a 264 stanic.

Obyvatelé a turisté však nejsou rozloženy v krajích podobně jako železniční stanice. I zde bude platit Paretovo pravidlo 80 / 20 (nemám ověřeno), že poptávka se koncentruje do několika nádraží a zbytek stanic, aby cestujícího pohledal.

Hustota stanic

Hustota je podíl rozlohy kraje v km2 počtem stanic. Nejmenší hustotu stanic v kraji mají na Vysočině a na Jižní Moravě. Na Vysočině připadá na jednu stanici 43 km2. V Ústeckém jen 18 km2.

Rozvoj železniční sítě v Ústeckém kraji jednoznačně souvisel s doly a navazujícím průmyslem. Naopak na Vysočině lesy a zemědělské oblasti zabírají většinu území a nikdy zde nebyl větší průmyslové oblasti. Ale když se i sem přibyla železnice, došlo k prudkému rozvoji např. Žďáru nad Sázavou.

Počet železničních uzlů

Z pohledu této analýzy chápeme železniční uzel jako místo, kde cestující mohou přestupovat do vlaků jedoucích více směry, po různých tratích. Například Praha hl. nádraží je jasný uzel. Počet uzlů na kraj tak vyjadřuje přestupní možnosti vlak – vlak.

V absolutním vyjádření mají Praha a Střední nejvyšší hodnotu 57 uzlů.
Nejmenší počet uzlů má Liberecký kraj, jen 11 uzlových stanic. Jinými slovy, v Libereckém kraji jsou dlouhé tratě s množstvím stanic, ale bez možnosti přestupu na jiné vlaky.

Na počet uzlových stanic se můžeme opatrně dívat i jako na ukazatel pokrytí kraje železniční sítí. Čím vyšší číslo, tím větší počet žel. tratí.

Podíl uzlů z počtu stanic

Nejvyšší podíl uzlů na celkovém počtu železničních stanic dle krajů je v Moravskoslezském kraji 16 % a v kraji Ústeckém 15 %. Zde je v průměru každá šestá stanice železničním uzlem osobní dopravy. Tzn. hustá železniční síť tvořená krátkými tratěmi. Naopak nejmenší počet uzlů mají v Jihočeském kraji. Tady jen v 6 % stanic lze přesednout na vlak a vydat se na jinou trať.

Hustota uzlů

Když podělíme velikost kraje počtem uzlů osobní dopravy získáme počet km čtverečních kraje připadající na jeden uzel. Nejnižší hustotu má Jihočeský kraj, kde jeden uzel připadá na 629 km2 a Vysočina 618 km2. Jsou to kraje s dlouhými tratěmi a s malou možností přestupu na jiný vlak.

Nejvyšší hustotu uzlů má Ústecký kraj, kdy v průměru na každých 119 km2 připadá jeden uzel. Jihočeský kraj a Vysočina mají naopak nejnižší hustotou uzlů.

Počet obyvatel kraje připadající na uzlů

Největší podíl obyvatel na uzel osobní železniční dopravy je v Jihomoravském kraji – 51.971 obyvatel na uzel. To je dáno jak velkým počtem obyvatel 1.195.327, tak současně malým počtem tratí a nádraží. V kraji jsou spíše dlouhé úseky bez odbočných tratí.

Na druhém místě jsou Praha a Střední Čechy. Vysoký počet obyvatel a současně vysoká hustota nádraží – 47.949 obyvatel na uzel osobní dopravy,

Nejmenší počet obyvatel na uzel je v Ústeckém kraji, jen 18.156 obyvatel. To je dáno menším počtem obyvatel v kraji a současně velkým počtem tratí.

Elektrifikace v krajích

Elektrifikovanou stanicí myslím takovou, do které vstupuje a/nebo z ní vychází alespoň jedna elektrifikovaná trať. Největší počet takových stanic, kterými jezdí vlaky pod dráty mají ve Středočeském kraji + Praze 135. Smutné poslední místo a nulu mají v Libereckém kraji, kde není ani ve 20.letech 21. století jediná stanice na elektrifikované trati.

Nejvyšší podíl elektrifikovaných stanic mají na Jižní Moravě 47 %. V závěsu je pak Olomoucký kraj 43 %. Přitom elektrifikace v obou krajích v současnosti (rok 2022) pokračuje.

Praha se Středočeským krajem je v prostředku krajů 28 %. Mají zde sice v abs. vyjádření hodně elektrifikovaných stanic, ale také těch bez drátů. Rozdíly mezi kraji jsou pozvolné, jen ten Liberecký kraj se svoji nulou se opět propadl.

Počty kolejí v kraji

Dalším technickým parametrem jsou stanice, kterými prochází tratě s dvou a více-kolejným provozem. Pro účely této analýzy se tím myslí stanice, kde taková trat začíná / končí či prochází.

Na prvním místě jsou Střední Čechy s Prahou 121 stanic, na druhém místě Ústecký kraj 82 stanic a v závěsu Jižní Morava 80 stanic. Další kraje jsou z odskokem. Na chvostu jsou dva kraje, kde není ani jedna stanice, kterou by procházela dvoukolejná trať: Královohradecký a Liberecký kraj.

.

Nejvyšší podíl stanic, kterými vedou dvou a více-kolejné tratě mají na Jižní Moravě 47 %. Další kraje jsou s odstupem: Ústecký 31 % a Pardubický 29 %. S nulou skončil Královohradecký a Liberecký kraj.

Závěr

Česká republika není z pohledu železniční infrastruktury homogenní. Přírodní podmínky jako hory, ale i naleziště rud a uhlí, města a počet obyvatel vytvořili značně nerovnoměrnou železniční síť. Pro porovnání jsem vycházel z krajského uspořádání, které s výhradami nabízí aspoň nějaký rámec pro porovnávání naši vlasti.

Za nejzávažnější ukazatel považuji podíl stanic, které leží na elektrifikovaných tratích. Ani v jednom kraji tento podíl nepřesáhl 50 % ! Jen Jižní Morava se tomuto číslu blíží se 47 % (uvidíme, jak se tento podíl zvýší po dokončení modernizace trati Brno – Zastávka u Brna). V osmi krajích není tento podíl ani třetinový. A v Libereckém kraji nemají ani jednu zadrátovanou stanici.

Druhým, a možná ještě závažnějším, ukazatelem je podíl více-kolejných tratí. Jen takové tratě umožňují kvalitní cestování, dostatečnou kapacitu tratí bez čekání na protijedoucí vlaky a eliminují případná zpoždění. Ani zde ani jeden kraj nedosáhl 50 %. I zde se tomuto ukazateli přiblížila Jižní Morava 47 %. Pak však následuje odskok kdy ani jeden ze zbylých 12 krajů nepřekročil třetinový podíl.