1.dubna 2022 je v České republice v provozu 2.637 osobních vlakových stanic. V provozu znamená, že na tomto nádraží, v této zastávce, zastavují osobní vlaky dle platného jízdního řádu. Nejsou zde započteny stanice, kde je již zastaven provoz, nebo zastavena osobní doprava.

Celkový počet záznamů je počet vlakových stanic, které buď leží na tratích, kde je provoz, ale ve stanici již osobní vlaky nezastavují, nebo stanice leží na trati, kde již byl zastaven osobní (nebo i nákladní) provoz.
Například nádraží v Hrabětice na Jižní Moravě leží na trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hulína. Na této trati je zastaven pravidelný provoz.
Celkový počet záznamů = stanic je 2.852. Tento údaj je ale nutno brát orientačně a značí spíše potenciálně obnovitelné stanice v daném kraji. Poměr mezi stanicemi s provozem a bez je od 88 % v Pardubickém a Jihomoravském kraji po 99 % v Libereckém kraji. Například v Jihomoravském kraji je na české poměry malý počet stanic. A tak stačí dvě tři zrušené trati, aby poměr byl 88 %.

Rozdělení počtu stanic dle krajů

Počet stanic na kraj má slabou vypovídací schopnost díky socio-demografické různorodosti krajů mezi sebou i uvnitř kraje. Pro potřeby vyhodnocování jsme Prahu a Středočeský kraj spojili v jeden územní celek.

Praha se Středočeským krajem doslova odskočily od zbytku republiky. Celkem 484 stanic v provozu. Výrazně dominantní v počtu stanic (a tratí) je Prahy a její okolí. V samotné Praze je jich 50. Rozestup mezi dalšími kraji je již postupný.

Na chvostu jsou Karlovarský a Zlínský kraj se 119, resp. 113 stanicemi v provozu.

Počet obyvatel na stanici

Pokud podělíme počet obyvatel kraje počten stanic získáme údaj o počtu obyvatel na jednu vlakovou stanici. Největší počet obyvatel kraje na jednu je v Moravskoslezském kraji (skoro 3x více jak v Jihočeském kraji). V těsném závěsu pak Jižní Morava (velký počet obyvatel, ale řídká železniční síť).

Průběhu grafu se již pozvolný. Žádný kraj neodskočil.

Moravskoslezský (1.192.834 obyvatel) i Jihomoravský kraj (1.195.327 obyvatel) mají takřka shodný počet obyvatel. Pro někoho možná překvapivě, má Moravskoslezský kraj jen 164 stanic v provozu. Srovnej s průmyslovým a rovněž hornickým Ústeckým krajem (297 stanic). Nezapomínejme však, že ostravská aglomerace není celý kraj. Železniční síť je koncentrovaná, v kraji jsou mnohé hory a řídce osídlené oblasti. Mnohé tratě zanikly nebo slouží jen pro nákladní dopravu.

Praha a Střední Čechy jsou až na pomyslné třetí příčce. Vysoký počet obyvatel (2.733.081 obyvatel), současně velký počet stanic (484 stanic) a třetí místo.

Na opačném konci Jihočeský kraj (643.551 obyvatel) a 264 stanic.

Hustota stanic

Nejmenší hustotu stanic v kraji mají Vysočina a Jižní Morava. Na vysočině připadá na jednu stanici 43 km2.

Naopak nevyšší hustotu stanic má Ústecký kraj, 18 km2 / stanici. Tedy více jak 2x větší hustota než na Vysočině či na Jižní Moravě.

Počet železničních uzlů

Počet železničních uzlů vyjadřuje počet stanic, kde je možné přestoupit na vlaky jedoucí po různých tratích. Například Praha hl. nádraží je uzel, kde je možné přestoupit na osobní vlaky jedoucí různým směrem.

Počet uzlů na kraj tak vyjadřuje přestupní možnosti na vlaky do různých směrů. Čím vyšší číslo, tím větší počet křížení a odbočných tratí.

Praha a Střední časy nejvyšší hodnotu (57 uzlů).
Nejmenší hodnotu má Liberecký kraj (11 uzlů). Tzn. dlouhé tratě s množstvím stanic, ale bez možnosti přestupu na vlaky jedoucí po jiné trati.

Na počet uzlových stanic se můžeme dívat i jako na ukazatel pokrytí kraje železniční sítí. Čím vyšší číslo, tím větší počet žel. tratí.