Přehled nádraží v České republice

K čemu je to dobré

Česká republika má, jak se tak často a rádo, opakuje nejhustější železniční síť na světě. Naše vlast však není z pohledu pokrytí tratěmi v žádném případě homogenní útvar. Jen zběžný pohled na železniční mapu napoví, že nejhustější síť je kolem Prahy a ve Středočeském kraji, naopak rozsáhlé oblasti Vysočiny či Jižních Čech jsou bez osobní železniční dopravy.

Tento stav je dán reliéfem krajiny, osídlením a také nerostným a přírodním bohatstvím. První etapa výstavby železnic vycházela z potřeby propojení hlavních sídel našeho císařství. Tratě pocházející z tohoto období jsou hlavními tepnami dodnes. Druhá etapa rozvoj železnice byla dána především potřebami průmyslu a zemědělství. Právě v tomto období vznikla většina železniční sítě železnice dosáhla své maximální délky. Po celé období, od roku 1918, dochází k pomalé redukce železniční sítě. Naopak, od vzniku Československa byla postavena jediná nová trať Brno – Tišnov – Křižanov – Havlíčkův Brod. A to ještě především z důvodu ohrožení státu.

Dnes debatujeme nad zrušením některých málo využívaných tratí. Máme tedy tratí málo nebo moc? V následujícím přehledu jsem se pokusil dát do souvislosti hustotu stanic a parametry tratí vedoucí přes tyto stanice s krajským uspořádáním jako základním územním celkem. Dívám se na to pohledem cestujících, pro které je základem stanice.

Přehled přes kraje

K 1.dubnu 2022 je v České republice v provozu 2.637 osobních železniční stanic. V provozu znamená, že na tomto nádraží, v této zastávce, v této stanici zastavují osobní vlaky některého z dopravců dle platného jízdního řádu. Nejsou zde započteny stanice, kde je jen nákladní doprava a osobní je zastavena.

Počet železničních stanic v České republice
Počet železničních stanic v České republice

Stanic celkem je počet všech žel. stanic. Jak těch, kde zastavují osobní vlaky dle platného jízdního řádu, tak těch kde již nezastavují, ale na trati jsou stále položené koleje a trať je vedena jako provozuschopná. Sem patří například nádraží v Hrabětice na Jižní Moravě, které leží na trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína. Na této trati je zastaven pravidelný provoz.

Celkový počet stanic v ČR je 2.852. Z toho v provozu dle JŘ 2021/2022 je 2.637.

Údaje je nutno brát orientačně, protože počty se mění i v průběhu platnosti JŘ v roce.

Podíl mezi stanicemi s provozem a bez pravidelného provozu je od 88 % v Pardubickém a Jihomoravském kraji po 99 % v Libereckém kraji. Například v Jihomoravském kraji je na české poměry malý počet stanic. A tak stačí dvě tři tratě, kde byla zrušená osobní doprava, aby poměr byl 88 %.

Rozdělení počtu stanic dle krajů

Pro potřeby vyhodnocování dle krajů jsem Prahu a Středočeský kraj spojili v jeden územní celek. Díky tomu Praha se Středočeským krajem odskočily od zbytku republiky – 484 stanic v provozu. V samotné Praze je 50 stanic.

Rozestup mezi dalšími kraji je již postupný.

Na chvostu jsou Karlovarský a Zlínský kraj se 119, resp. 113 stanicemi v provozu.

Počet železničních stanic dle krajů, kde zastavují dle JŘ 2021/22 osobní vlaky.

Počet obyvatel na stanici

Pokud podělíme počet obyvatel kraje počten stanic získáme údaj o počtu obyvatel na jednu vlakovou stanici.

Největší počet obyvatel kraje na jednu žel. stanici je v Moravskoslezském kraji – 7.273 obyvatel na stanici. Skoro 3x více jak v Jihočeském kraji, kde na jednu žel. stanici připadá 2.438 obyvatel kraje.

Druhou příčku má Jižní Morava s 6.990 obyvateli na stanic. To je dáno velkým počtem obyvatel, ale řídkou železniční síti

Pokles v grafu dle krajů je pozvolný, žádný kraj neodskočil.

Moravskoslezský (1.192.834 obyvatel) i Jihomoravský kraj (1.195.327 obyvatel) mají takřka shodný počet obyvatel. Pro někoho možná překvapivě, má Moravskoslezský kraj jen 164 stanic v provozu. Srovnej s průmyslovým a rovněž hornickým Ústeckým krajem (297 stanic). Nezapomínejme však, že ostravská průmyslová aglomerace není celý kraj. Železniční síť je zde více koncentrovaná do měst. Na severu Moravy jsou hory a řídce osídlené oblasti. Dále mnohé tratě v Moravskoslezském kraji již zanikly nebo slouží jen pro nákladní dopravu.

Praha a Střední Čechy jsou společně na třetí příčce. Vysoký počet obyvatel (2.733.081 obyvatel), současně velký počet stanic (484 stanic) a třetí místo.

Na opačném konci řídce osídlený Jihočeský kraj (643.551 obyvatel) a 264 stanic.

Počet obyvatel kraje na jednu železniční stanici.

Obyvatelé a turisté však nejsou rozloženy v krajích podobně jako železniční stanice. I zde bude platit Paretovo pravidlo 80 / 20 (nemám ověřeno), že poptávka se koncentruje do několika nádraží a zbytek stanic, aby cestujícího pohledal.

Hustota stanic

Hustota je podíl rozlohy kraje v km2 počtem stanic.

Nejmenší hustotu stanic v kraji mají na Vysočině a na Jižní Moravě. Na vysočině připadá na jednu stanici 43 km2.

Naopak nevyšší hustotu stanic má Ústecký kraj, 18 km2 / stanici. Tedy více jak 2x větší hustota než na Vysočině či na Jižní Moravě. Rozvoj železniční sítě v Ústeckém kraji jednoznačně souvisel s doly a navazujícím průmyslem. Naopak na Vysočině lesy a zemědělské oblasti zabírají většinu území a nikdy zde nebyl větší průmyslové oblasti. Ale když se i sem přivedla po roce 1918 železnice, došlo k prudkému rozvoji např. Žďáru nad Sázavou.

Počet km2 připadající na jednu žel. stanici

Počet železničních uzlů

Z pohledu této analýzy chápeme železniční uzel jako místo, kde cestující mohou přestupovat do vlaků jedoucích více směry, po různých tratích. Například Praha hl. nádraží je jasný uzel.

Počet uzlů na kraj tak vyjadřuje přestupní možnosti vlak – vlak. Čím vyšší číslo, tím větší počet křížení a odbočných tratí.

V absolutním vyjádření mají Praha a Střední nejvyšší hodnotu 57 uzlů.
Nejmenší počet uzlů má Liberecký kraj, jen 11 uzlových stanic. Jinými slovy, jsou zde dlouhé tratě s množstvím stanic, ale bez možnosti přestupu na vlaky jedoucí po jiné trati.

Na počet uzlových stanic se můžeme dívat i jako na ukazatel pokrytí kraje železniční sítí. Čím vyšší číslo, tím větší počet žel. tratí.

Počet uzlových stanic osobní dopravy v kraji

Nejvyšší podíl (%) uzlů na celkovém počtu železničních stanic dle krajů je v Moravskoslezském kraji 16 % a v kraji Ústeckém 15 %. Zde je v průměru každá šestá stanice železničním uzlem osobní dopravy.

Naopak nejmenší počet uzlů mají v Jihočeském kraji. Tady jen v 6 % stanic lze přesednout na vlak a vydat se na jinou trať.

Podíl železničních uzlů dle krajů
Podíl železničních uzlů osobní dopravy dle krajů

Když podělíme velikost kraje počtem uzlů osobní dopravy získáme hustotu uzlů, resp. počet km2 kraje připadající na jeden uzel. Nejnižší hustotu má Jihočeský kraj, kde jeden uzel připadá na 629 km2 a na Vysočina 618 km2. Jsou to kraje s dlouhými tratěmi s malou možností přestupu na jiný vlak.

Nejvyšší hustotu uzlů má Ústecký kraj, kdy v průměru na každých 119 km2 připadá jeden uzel.

Jak první dva kraje s nejnižší hustotou uzlů, tak na opačném konci Ústecký kraj, od ostatních krajů odskočily.

Počet km2 kraje na železniční uzel
Počet km2 kraje na železniční uzel osobní dopravy

počet obyvatel kraje připadající na uzlů

Největší podíl obyvatel na uzel osobní železniční dopravy je v Jihomoravském kraji – 51.971 obyvatel na uzel. To je dáno jak velkým počtem obyvatel 1.195.327, tak současně malým počtem tratí a nádraží. V kraji jsou spíše dlouhé úseky bez odbočných tratí.

Na druhém místě jsou Praha a Střední Čechy. Opravdu velký počet obyvatel a současně vysoká hustota nádraží – 47.949 obyvatel na uzel osobní dopravy,

Nejmenší počet obyvatel na uzel je v Ústeckém kraji, jen 18.156 obyvatel. To je dáno menším počtem obyvatel v kraji a současně velkým počtem tratí.

Počet obyvatel kraje připadající na nádraží
Počet obyvatel kraje připadající na nádraží

Železniční infrastruktura v krajích

Elektrifikovanou stanicí myslím takovou, do které vstupuje a/nebo vychází alespoň jedna elektrifikovaná trať. Největší počet takových stanic, kterými jezdí vlaky pod dráty mají ve Středočeském kraji + Praze 135. Smutné poslední místo a nulu mají v Libereckém kraji, kde není ani ve 20.letech 21. století jediná stanice na elektrifikované trati.

Nejvyšší podíl elektrifikovaných stanic mají na Jižní Moravě 47 %. V závěsu je pak Olomoucký kraj 43 %. Přitom elektrifikace v obou krajích v současnosti pokračuje.

Praha se Středočeským krajem je v prostředku krajů 28 %. Mají zde sice v abs. vyjádření hodně elektrifikovaných stanic, ale také těch bez drátů.

Rozdíly mezi kraji jsou pozvolné, jen ten Liberecký kraj se svoji nulou se opět propadl.

.

Počet elektrifikovaných stanic
Počet elektrifikovaných stanic dle krajů

.

Podíl elektrifikovaných stanic dle krajů
Podíl elektrifikovaných stanic dle krajů

Dalším technickým parametrem jsou stanice, kterými prochází tratě s dvou a více-kolejným provozem. Pro účely této analýzy se tím myslí stanice, kde taková trat začíná / končí či prochází.

Na prvním místě jsou Střední Čechy s Prahou 121 stanic, na druhém místě Ústecký kraj 82 stanic a v závěsu Jižní Morava 80 stanic. Další kraje jsou z odskokem.

Na chvostu jsou dva kraje, kde není ani jedna stanice, kterou by procházela dvoukolejná trať: Královohradecký a Liberecký kraj.

.

Počet stanic s dvou a vícekolejným provozem dle krajů.
Počet stanic s dvou a vícekolejným provozem dle krajů.

.

Nejvyšší podíl stanic, kterými vedou dvou a více-kolejné tratě mají na Jižní Moravě 47 %. Další kraje jsou s odstupem: Ústecký 31 % a Pardubický 29 %. S nulou skončil Královohradecký a Liberecký kraj.

Podíl stanic s vícekolejným provozem.
Podíl stanic s více-kolejným provozem.

Závěr

Česká republika není z pohledu železniční infrastruktury žádná homogenní krajina. Přírodní podmínky jako hory, ale i naleziště rud a uhlí, města a počet obyvatel vytvořili značně nerovnoměrnou železniční síť. Pro porovnání jsem vycházel z krajského uspořádání, které s výhradami nabízí aspoň nějaký rámec pro porovnávání naši vlasti. Ve většině ukazatelů je rozdíl mezi kraji 2,5x až 3x. Někde více, někde méně.

Za nejzávažnější ukazatel považuji podíl stanic, které leží na elektrifikovaných tratích. Ani v jednom kraji tento podíl nepřesáhl 50 % ! Jen Jižní Morava se tomuto číslu blíží se 47 %. V osmi krajích není tento podíl ani třetinový. A v Libereckém kraji nemají ani jednu zadrátovanou stanici.

Druhým, a možná ještě závažnějším, ukazatelem je podíl více-kolejných tratí. Jen takové tratě umožňují kvalitní cestování, dostatečnou kapacitu tratí bez čekání na protijedoucí vlaky a eliminují případná zpoždění. Ani zde ani jeden kraj nedosáhl 50 %. I zde se tomuto ukazateli přiblížila Jižní Morava 47 %. Pak však následuje odskok kdy ani jeden ze zbylých 12 krajů nepřekročil třetinový podíl.


Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *